Hruška

Hruška je statný listnatý strom s červenohnědou, lysou a lesklou kůrou a eliptickými listy. Patří mezi dlouholeté stromy. Původně pochází ze Zakavkazí, odkud se hrušně dostaly do Evropy. Hrušeň znali i staří Římané a Řekové, kteří o jejím ovoci psali ve svých bájích. Hrušeň podle našich předků disponovala magickou schopností chránit před kouzly, démony, ohněm a jinými pohromami. Na venkově se udržoval zvyk, podle kterého hospodář při narození syna zasadil hrušeň a dcery jabloň. V Číně je hrušeň symbolem dlouhého a šťastného života. Podle sklizně se hrušky dělí na letní, podzimní a zimní.

Obsah léčivých látek a jejich význam

V hruškách se nachází malé množství vitaminu C a vitaminy E a B, provitamin A, minerální látky a stopové prvky draslík, hořčík, měď, mangan, zinek, chlor a železo. Hruška obsahuje hodně balastních látek, které příznivě ovlivňují činnost střev. Urychlují střevní peristaltiku, a tak napomáhají pročišťování těla. Obsahují organické kyseliny a jsou velmi bohaté na draslík, která podporuje srdeční činnost. Naopak má velmi malé množství sodíku, který by nám při vysoké koncentraci mohl způsobit zdravotní potíže.

Hrušková šťáva zpevňuje stěny cév, působí močopudně a žlučopudně. Zralejší ovoce má menší množství ovocných kyselin a pektinu, ale větší obsah sacharidů. Hruška obsahuje diuretikum a zabraňuje hypertenzi. Má absorpční, protizánětlivé, diuretické (močopudné), remineralizační a adstringentní (stahující) účinky. Disponuje schopností snižovat krevní tlak. Hrušky podporují fungování ledvin, a proto se doporučují při ledvinovém selhání způsobeném zánětem nebo nefrózou. Konzumace velkého množství hrušek se doporučuje také při kardiálním a ledvinovém edému.

Pojídání hrušek podporuje vylučování kyseliny močové a jiných dusíkatých látek. Díky alkalizujícímu účinku je konzumace hrušek vhodná během detoxikačních diet. Hrušky působí proti hnilobným procesům ve střevech, plynatosti střev při kolitidě a střevní dyspepsii (poruchám trávení v oblasti střev).

Slouží jako prevence proti infarktu a mozkové mrtvici, zbavuje nás virů v našem těle, snižuje riziko osteoporózy, pomáhá při zácpě či při léčbě ran i modřin. Má nízký glykemický index, takže je vhodná pro diabetiky. Posiluje imunitní systém a vařené a pečené se používají proti kašli a záduchu.

Pozitivně ovlivňují náladu a pocity pohody. Zabraňují záchvatům hladu a díky vysokému obsahu jódu podporují činnost štítné žlázy. Hrušky se doporučují jako první ovoce, které se podává kojencům, protože je nejméně pravděpodobné, že jim způsobí alergii. Fosfor působí příznivě na náš mozek a koncentraci. Skvěle hasí žízeň, ale také účinkuje jako obklad na hlavu či čelo při nepříjemných migrénách.

Hrušky bychom neměli jíst při průjmu. Těhotné ženy by také neměly pojídat velké množství hrušek, protože by novorozenec nemusel dostat všechny potřebné živiny. Některé odrůdy obsahují v dužině drobná zrníčka, která lidem s citlivými střevy a poruchami žlučníku způsobují potíže, a proto by je dotyční měli prvně převařit. Hruška se přidává do různých kosmetik, protože má vyhlazující a regenerační účinky.

Důležité jsou i listy hrušně. Obsahují spoustu tříslovin, které léčí záněty a odstraňují z organismu toxiny. Čaj z hrušňových listů se používá na léčbu zánětů močových cest, při tvorbě močových a ledvinových kamenů. Přispívají totiž k jejich rozpadu, působí i proti jejich vzniku a zároveň působí dezinfekčně.

 

Použité zdroje:
George D. Pamplona-Roger - Encyklopedie léčivých potravin
Ovoce a zelenina jako lék - Oberbell & Lentzová